Hlad po hudebních nástrojích z Česka roste, největším odbytištěm se stává Asie

Pondělí 5. listopadu, český stánek na dovozním veletrhu China International Import Expo v Šanghaji, prezident Miloš Zeman hraje – s čínským prezidentem a ruským premiérem za zády – na klavír značky Petrof skladbu Sentimental Journey. Značku Číňané velmi dobře znají, největší výrobce hudebních nástrojů u nás totiž svá piana v Číně už delší dobu prodává.

Hudební nástroje umíme

Nový velký kontrakt v Číně podepsali zástupci Petrofu v Šanghaji už v říjnu na Mezinárodním veletrhu hudebních nástrojů. Teď byla jednatelka firmy Zuzana Ceralová Petrofová v zemi znovu. V říjnu odsud přivezli významnou zakázku také houslaři ze Strunalu v Lubech. Nebývale ale rostou zahraniční prodeje prakticky všech českých hudebních nástrojů.

„Odbyt v Číně nám tvoří už 35 procent celkových tržeb, které loni překročily 250 milionů korun, a zájem na tamním trhu dál roste. Za tradiční značky a nástroje z Evropy jsou zákazníci v Asii ochotní si připlatit,“ pochvaluje si jednatelka Petrofu. Vývoz za hranice už dnes činí 95 procent celkových tržeb podniku. Jen v Číně se prodá ročně přes 400 pian Petrof plus další značky, vyráběné ve spolupráci s tamními producenty. Pro ziskovou hradeckou továrnu, na jejíž nástroje hraje nebo hráli například skladatel filmové hudby Ennio Morricone, mistr klasiky Rudolf Firkušný či jazzman Duke Elington, je v posledních letech obecně výhodnější trh na východě, kromě Číny například i částečně Rusko, než někdejší zakázky v Americe.

O velikosti a nenasytnosti čínského trhu svědčí i srovnání s Evropou. V zemi nebeského draka se ročně prodá 450 tisíc pian všech druhů a značek. V Evropě celkem ale jen deset tisíc.

Někdejší Cremona, dnes Strunal Schönbach, který v Lubech u Chebu vyrábí hlavně housle, violoncella, basy a kytary, má v Číně příležitosti k růstu po období ekonomických potíží. Čerstvá zakázka zatím v hodnotě tří milionů korun se týká především houslí. „V Číně roste skupina bohatších lidí, kteří touží po evropském zboží, po výrobcích, které mají tradiční značku. To je příležitost i pro nás,“ říká zástupkyně ředitele Strunalu Lucie Mikeska.

Podobných českých výrobců, kteří se se svými hudebními nástroji stále víc uplatňují v cizině, je ale mnohem víc. Čína, Jižní Korea, Japonsko a další země a nejen ty asijské tak notně pomáhají vylepšovat export a celkový obrat domácích producentů. Za celý loňský rok dosáhly podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu celkové tržby našich tří set firem z tohoto oboru přes 1,3 miliardy korun. Podobně jako Petrof má významný podíl exportu na tržbách i řada dalších českých výrobců.

Kromě firem, jako je Strunal nebo kraslický výrobce dechových nástrojů Amati – Denak, také třeba jediný český výrobce akordeonů Delicia accordions z Hořovic. „My vyvážíme do celého světa 70 procent produkce. A nejvíc do zemí, jako je Jižní Korea, Japonsko a Čína. Zájem o západní značky s vyšší cenou je v Asii obrovský. Nechtějí nic levného,“ říká majitelka Delicie Stanislava Koutná. Hořovický podnik s 25 zaměstnanci vyrábí ročně 600 až 700 akordeonů všech typů od klasických klávesových přes knoflíkové až po heligonky.

Světový Furch i Čapek

Věhlasné se staly v zahraničí i kytary od jihomoravského výrobce z Velkých Němčic – firmy Furch Guitars, kterou založil František Furch. Jeho syn Petr vyváží své produkty do zahraničí už 27 let a prodeje v cizině rok od roku rostou. Na kytary Furch hrají mistři, jako je jazzový virtuos Al Di Meola, písničkářka Suzanne Vega nebo u nás David Koller či Vlasta Redl. „Ročně vyrobíme osm tisíc akustických kytar, přičemž 92 procent z nich exportujeme do 32 zemí světa. Největší odbyt připadá na Evropu,“ řekl LN Petr Furch.

Ameriku (a nejen ji) dobyl se svými banji a mandolínami pražský Rosťa Čapek. Nástroje si u jeho firmy Čapek Bluegrass & Jazz Instruments pořídil třeba legendární americký bluegrassový zpěvák a multiinstrumentalista, 14násobný držitel ceny Grammy Ricky Skaggs nebo legenda pětistrunného banja Ned Luberecki. Doma na Čapkovy nástroje hrávali či hrají Waldemar Matuška, Jiří Suchý, Ivan Mládek či Marek Eben.

Ale pozoruhodný je nejen vysoký podíl exportu, který vůči celkové produkci dosahuje u nás v průměru za celé odvětví 80 až 90 procent. Prakticky veškerá výroba hudebních nástrojů v tuzemsku je v rukou vyloženě domácích majitelů. Od mistrů houslařů po největší hudební továrnu Petrof, ve které většinová majitelka Zuzana Ceralová Petrofová pochází z páté generace rodiny původního zakladatele firmy Antonína Petrofa.

Autor: Miroslav Petr