Dvě sestry od Furcha: jedno setkání nestačí

Kdo začínal tak jaké já hrát na kytaru v devadesátkách, ten si rychle zapamatoval typické Fko na hlavě kytar svých kamarádů. Český výrobce kytar Furch už od počátku osmdesátých let vždycky patřil mezi dostupnou a rozumnou volbu. Měl jsem tedy radost, když jsem se k této značce s odstupem mohl vrátit a pár nástrojů otestovat. Vybral jsem 21 OM SW CUT a 24 G SR CUT. Nejnižší řada je 20, nejvyšší 25. Cenový rozdíl kytar dvojnásobný. Co tedy od těchto kytar čekat?

Začnu tím, co mají kytary společné. Jsou celomasivní – na vrchu sitka, luby a zadní strana u 21 ořech (SW – sitka/walnut) a u 24 palisandr (SR – sitka/rosewood). Krky jsou mahagonové, hmatníky a kobylky eben. Rozměry byly stejné (v mém výběru se lišil tvar těla, menší OM vs větší Grand). Obojí s výřezem, protože tak to mám prostě rád. Obecně lze říci, že řady a tedy i ceny jsou u Furcha jasně odstupňovány, má to logiku. S každou vyšší řadou dostáváte něco navíc, většinou také esteticky. Takže jsem to otestoval na manželce (a ceny jsem zatajil) – která kytara se jí líbí víc. Tak prý ta nižší řada, protože je prostší, ale vyšší řadu rozpoznala hned podle výzdoby. Je to na vás, jak moc si vybíráte podle vzhledu. Já moc ne, u kytar…

Kromě estetických rozdílů jsou i další rozdíly. Už jsem si trochu zvykl od některých výrobců na rozdíl ve zpracování podle ceny. Tak tady jsem to ani při pozdější návštěvě prodejny nenašel. Kytarám jsem nemohl nic vytknout bez ohledu na řadu. Nicméně, prémiové materiály jdou s vyšší cenou. Neřekl bych zvukově, ale prostě hmatník ve vyšší řadě byl z opticky hezčího kusu dřeva. S vyššími řadami také stoupá čitelnost nástroje. Průraznost a vyrovnanost mi přišly vyrovnané napříč řadami. Nejzásadnější rozdíl z hlediska hráče mi přišla úprava krku. Vyšší řady mají Satin Smooth-Slide Finish. Mně moc vyhovuje (jsem na něj zvyklý také z jiné své kytary), ale malá anketa mezi přáteli kytaristy ukázala, že ne každý to tak má. Vyzkoušejte. Jo, k levnějším řadám je gigbag (spíše méně vytlumený), k vyšším moc hezké a „bojové“ pevné pouzdro.

Furch 21 OM SW CUT

Menší objem těla subjektivně ubral na hlasitosti (což mi nevadí), průraznost zůstala. Zvukově mi rozdíl ořechu proti palisandru nepřišel velký (zkoušel jsem pak oproti vyšším řadám se stejným tělem). Přiznám ale, že zrovna mojí ruce moc neseděl krk. Ne rozměry, ty jsou stejné, ale ořech mi prostě nesedí. Byla to má první zkušenost s tímto materiálem a asi už jsem za léta hraní zvyklý na něco jiného (javor/mahagon). Oproti vyšším řadám jsem našel zvukově tyto rozdíly, které se daly celkem předpokládat. Čitelnost – oproti vyšší řadě zvláště v akordech – tato kytara měla tendenci se slévat (pořád je ale ještě mnohem čitelnější, než cenově srovnatelné nástroje). Sustain – trochu kratší, zvlášť při hraní jednotlivých tónů. Dynamika – kytara trochu pomaleji reagovala, nešla mi tak „za rukou“. Myslím, že toto jsou rozumné kompromisy cena a výkon.

Furch 24 G SR CUT

Musím říci, že i ve srovnání s dražšími nástroji mě tato kytara velmi oslovila. Usazený, neagresivní (i při hlasitějším hraní) zvuk mi vyhovoval. Oddělování jednotlivých tónů ve více hlasech mi přišlo perfektní, vše bylo jasně a zřetelně slyšet (včetně všech chyb a nedomačků). Sustain byl dlouho čitelný, zvláště v akordu. I při sólovém hraní si kytara zanechala charakter. Samostatnou kapitolou a pro mne asi největším překvapením byl velký dynamický rozsah při zachování čitelnosti. I tiché hraní bylo zřetelné. Při testování s nižšími řadami stejného těla mi to pořád vyházelo takto.

Dvě sestry

Když jsem těch několik dní měl obě kytary doma, na každé jsem našel to pěkné a rozhodl se, že jestli někdy budu kupovat jinou akustiku než mám teď, půjdu se na obě kytary ještě podívat. A hlavně na něco mezi tím – druhé setkání můj vztah k nim ještě může prohloubit.

A pak už je to o tom, jakým způsobem nakupujete nástroje. Já nejsem primárně akustický hráč, šance, že bych někdy hrál na desce převážně akusticky, je malá. Většinová aplikace v mém případě je s kapelou „unplugged“, převážně doprovody. Pro mne by byla řada 24 asi příliš, asi bych to „neuživil“.

Oba nástroje si umím představit na pódiu i ve studiu. Pokud si chcete vyzkoušet hodně kytar pohromadě jasně a logicky tříděných podle parametrů, zajděte je určitě zkusit.

P. S.: Kytary jsem měl bez ozvučení, i kytary na prodejnách byly většinou bez snímacího systému. Takže další rozhodování a poměřovaní cena/výkon/aplikace vás případě čeká tady. V současnosti Furch osazuje systémy L. R. Baggs Element (piezzo) nebo Anthem (piezzo + mic). Obojí verze potom buď neintruzivně do otvoru, anebo do lubu.

Autor: Jan Sládek